Martin Mezera je sedm let vedoucím oddělení památkové péče Městského úřadu Jičín, které zajišťuje odborný dozor při rekonstruování stavby a podílí se na vytváření její koncepce. Památkovou péčí se profesionálně zabývá od roku 2004. Lodžii považuje za jednu z nejzajímavějších památek v regionu a v rámci kontrolních dnů ji jednou týdně navštěvuje.  

Jak hodnotíte nově dokončenou přestavbu tří místností v Čestném dvoře a co si myslíte o jejich využití?

Kvalita prací dosáhla maximálně průměru, několikrát se měnil stavbyvedoucí. Nicméně je to firma, která splnila všechny podmínky a prošla výběrovým řízením. Co se týče využití, k tomu nemám, co bych vytkl. Je potřeba dát dvoru nějaké využití a s příchodem kastelána Vydry se opravy zintenzivnily. Dal tomu impuls a vznikla poptávka. To vše přispívá k tomu, aby se přemýšlelo o obnově.

 

Jaký je váš názor na činnost Imaginária? Můžete zasahovat do způsobu využití památky?

Památková péče mluví do využití jenom ve chvíli, kdy by takové využití neslo nějaká negativa pro tu památku jako takovou. Máme nástroje, jak takovou činnost upravit či v extrémním případě zakázat. Za svou dobu působení v Jičíně jsme omezili nebo zakázali činnost celkem třikrát. To, co tam pan kastelán dělá, je naprosto vynikající. Abychom mu zakazovali činnost, musel by tam přijet s bagrem a začít bourat kus letohrádku nebo dvora.

 

Je památková péče začleněna do plánování rekonstrukcí dvora?

Koncepce je s námi konzultována, ale vychází vždy od vlastníka v tomto případě od města Jičín. V tuto chvíli probíhá projekční příprava obnovy zbývajících prostor dvora.

 

Podle zákona a na stránkách památkové péče je uvedeno, že je povinností památkové péče, aby se památka rozvíjela plánovitě, dle její dlouhodobé koncepce. Jakou koncepci má Valdštejnská lodžie?

Padlo rozhodnutí, že se bude ctít podoba letohrádku – casina z přelomu 18. a 19. století. A podle mě to je logické, protože střecha letohrádku, vnější dvouramenné schodiště i např. podoba balustrády salla terreny je z tohoto období. Valdštejnovi architekti také zamýšleli nějaké vnější schodiště, ale nebylo realizováno. A tak bychom ho měli zbourat a postavit tak, jak to zamýšlel Valdštejn? A to ani přesně nevíme, jak to zamýšlel. Takže památková péče se rozhodla takzvaně ctít poslední hodnotnou fázi stavby. Zkrátka respektovat stavbu ve svém vývoji. Ale to neznamená, že není ctěná nebo je potlačována grandióznost Valdštejnovy architektury. Dnes už se neopakuje puristický přístup, kdy by se stavba zbavovala pozdějších vývojových fází.

 

Nezbavujete se valdštejnských prvků, pokud je necháváte zakryté pozdějšími realizacemi?

Právě kdybychom v uceleném vnějším vzhledu začali starší a často torzovité fragmenty pohledově odhalovat, tak by podle mého názoru došlo k rozbití uceleného vnímání letohrádku. Jak jsem se již zmínil, stavbu ctíme tak, jak se dochovala. Starší fragmenty tedy sice neodhalujeme, ale zároveň je ani neničíme.

 

Není ale areál Lodžie natolik výjimečný, že by měl být takový přístup zvolen?

Dnes památková péče nestojí na tom, že obětujeme vrstvu z 18. a 19. století proto, abychom ukázali, jak ji Valdštejn zamýšlel. Nemyslím si, že je správné, abychom zničili to, co předci v 18., 19. století postavili. Já si totiž nemyslím, že to je nehodnotné nebo že to degraduje stavbu. 

 

Jak se rozhodovalo o návrhu přestavby?

Nemyslím si, že by si někdo sedl a udělal nějaké rozhodnutí na nějaké schůzce. Podle mě se to vyvinulo přirozeně. Tak, jak se ta skupina lidí scházela, a to i s tehdejším občanským sdružením Lodžie. Máme tady dvě hlavní vývojové fáze a měly by se ctít obě dvě.

 

Jakým způsobem by se podle vás mělo přistoupit k přestavbě interiéru casina?

Myslím si, že jakousi syrovost, to „nedokončení“, by si mělo ponechat. Ať se udržují hodnoty, která ta stavba má, ale ať se nedokončuje ani podle raného baroka ani z přelomu 18. a 19. Ale teď v 21. století soudobými prvky, které budou pokorné k té stavbě. A máme celou řadu památek, kde je aplikován obdobný postup. A co se týče interiéru, já osobně bych se přimlouval, aby proběhla veřejná architektonická soutěž.

 

Existuje studie, podle které jsou opravy vedeny? 

V papírové podobě a pro celý areál nikoliv. Funguje to tak, že se projektuje nějaká ucelená fáze. Například projekt na vznik bytu kastelána nebo na obnovu fasád. Dokonce i projektant se mění. Vždycky se seznámí s koncepčními materiály například stavebně-historickým průzkumem. Musí vědět, jaké práce tam probíhaly v posledních letech, a z toho přirozeně postupuje určitým směrem.

 

Takže město nechá vytvořit projekt a vy nastavíte mantinely. Jste jakýsi kontrolní orgán, přičemž jde vždy o nějakou domluvu mezi vámi a městem.

Ano, konkrétně by památková péče s městem Jičínem konzultovala zadání té architektonické soutěže na rekonstrukci interiéru. Klíčovou osobou je vždy vlastník. Ten spolupracuje s památkovou péči při přípravě projektu, a to tady funguje výborně, za to patří městu moje poděkování. My pak dáváme stanovisko ke stavbě a ve chvíli, kdyby město s naším výsledným stanoviskem nesouhlasilo, tak má právo jej rozporovat. Například odvoláním, které by bylo posouzeno na krajském úřadě.

 

Pokud by město prodalo Lodžii, jaký by byl Váš názor na takovou akci?  Mohl byste nějak zasáhnout?

To bych považoval za velmi nešťastnou událost. Závisí to opět a pouze na vlastníku. Pokud by se tak ale rozhodlo, památková péče nemá právo takové rozhodnutí rozporovat. Já bych si přál, aby město bylo vlastníkem letohrádku a areálu nadále.

 

Máte nějakou osobní vizi a představu o podobě a využití dalších prostorů?

Vize se naplňuje. Byl bych rád, kdyby se pokračovalo v tom, co započalo. Kdyby se stejně intenzivně opravovalo. A v patře casina bych využil audiovizuální techniku, která by např. simulovala vývoj stavby.

 

Zpět na zpravodaj