ČeskyEnglish
pospisil2-130.jpg

so. 7. 11. | 18.00 | Josef Štefan Kubín – MILENEC MÚZ

Josef Štefan Kubín – „MILENEC MÚZ“

aneb

„PÍSNIČKY BEZ FÍKOVÉHO LISTU“

čili

Večer k 50. „Nebeským Narozeninám“„Jivínského Štefana“

 zpívají, hrají, tančí, jančí: LITERÁCY JItČÍNF. S. BARUNKA Č.Skalice Michael Pospíšil

Nepřehlédnutelná osobnost Josefa Štefana Kubína (1864-1965) stojí za „praktické“ ohlédnutí: jičínský rodák, profesor francouzštiny na gymnasiu v Jičíně, vědec, pořadatel fran-couzských slovníků, se ve svém volném času věnoval sběra-telství lidového vyprávění a - a to nás zvláště zajímá - sběru písní. Ač odedávna Musika patřila do literatury, bývává i s „Kubínovými“ písněmi nakládáno macešsky: oškubána poesii křídla tónů, ocitají se ve vydáních písní pouze texty... Přitom Kubín sám vypovídá o své lásce k písničce jako citu veskrze harmonickému i melodickému. Když se poprvé zamiloval jako chlapec do sousedovic děvčete, uhranul mu její zpěv, což mu zůstalo věrné až do smrti, říká nám sám o sobě, že se stal „milencem písničky“. A byl jím stále: ještě jako stoletý fešák se ohlížel po ženách, se stejnou náruživostí i plachostí zároveň. Snad právě kvůli té první písničce...?

Byl znám jako vynikající sběratel a etnograf, je obdivován pro svůj foneticky pečlivý zápis textu. Když nestačil na zápis muziky, přizval některého z blízkých hudebníků na Jičínsku, v Kladsku, v Podještědí, Lužici i v Jižních Čechách, a oni mu už zapsaný text poslechem zpěváků podložili notami. Žel, ty-to noty se do vydání písní nedostávají. Když pak v požehna-ném věku Kubín začal psát i své vlastní povídky, i tak přísný kritik jako Vladislav Vančura fascinovaně prohlásil, že tato Kubínova tvorba patří k tomu nejlepšímu, co bylo vůbec kdy napsáno. Ano, o tom je možné se snadno přesvědčit. Ale jak zněly písně, do kterých byl vždy zamilován, se zatím dozví-me jen z jeho vlastních zápisů v Etnologickém ústavu ČAV, neb vydáno s notami (krom pár písní z Kladska a ze Štrálu) nebylo nic! Od zápisu je ještě kus cesty ke zvuku, protože notový zápis je vždy jen a jen pomocník - “tahák“. My nyní pracujeme na přípravě tohoto obsáhlého materiálu v archivu, chystáme podklady pro velmi pestrý kubínovský program skrznaskrz milostných písniček, které jsou tolik „chytlavé“, ale nikdy ne nemístné, či hloupě sprosté. O tom lidu sám Kubín říká, že „Fíkového listu  nepřikládají svým projevům vtipovým“. A díku tomu jsme tu vlastně teď i my sami... :-)

Kdo jiný by se měl více starat  o „svého“ Kubína (kterého nám svět závidí!), než Kubínův Jičín? Proto se letos, kdy vzpomínáme 50 let od jeho smrti (ve věku 101 let), budeme zabývat fascinujícím odkazem písňovým, právě z Jičínska a z Kladska. Kubín nasbíral nejméně 2267 písní, ale mluví se i o třech tisících, což jej přiřazuje k nejplodnějším sběratelům písní vůbec! Tak, jak se pan profesor Kubín stále ohlížel po ženách i po ženách-písních, ohlédli se my formou letmé letní hudební dílny (Ostružno 1.-7.7.2015), pak následně několika vystoupeními po Kubínovi. Samozřejmě jsou přípravy, přepis pramenů, atd. velmi zdlouhavé, běží po celý rok, ale spíš „zlatým řezem“ než završením našeho vzpomínání bude kubínovský hudební pořad v sobotu 7. listopadu, v předvečer „Bílé Hory“ a Kubínova pohřbu. To mu bylo 101 lét, 1 měsíc a 1 den! Jak jinak, než právě s Kubínovou písničkou?
Tabulky